Rozhovor

30.12.2015 09:41

Od Jaroslava Seiferta něco o mně.

Kde bydlí víla?
Asi v mechu, celou noc tančí bez oddechu
pak věneček si odstrojí a ustele si pod chvojí.

A co má k jídlu?
Místo kávy do hrníčku si sbírá z trávy
třpytivé rosné krůpěje a ráno si je ohřeje.

A to jí stačí?
Stačí asi, je živa jenom z vůně, z krásy
a na svůj usměvavý ret dá lupen růže který slét.

A viděl jsi ji?
Jenom v šeru, větřík hrál jako na citeru.
Myslel jsem, někdo neznámý, a lampa ve tmě zhasla mi.

A byla hezká?
Jistě byla. Je hezká každá když je víla.
A druhého dne jsem tam zdvih pár kvítečků už povadlých.